Jo,je to tak. Já jsem původně vyučená prodavačka v knihkupectví(ráda jsem četla - budeš knihkupec, rozhodlo se u nás doma),takže literaturu jsem měla ráda. Ale přesně - četla bych to, co mě bavilo. Mě škola dokonale znechutila ruské klasiky. Naše učitelka je dost "žrala" a já do dneška mám osypky, jen slyším jméno některého z nich. Po letech jsem si dodělávala maturitu (maturovala jsem v roce 2009), sice "už mám rozum", ale ruské autory nečtu dodnes. Přitom spousta známých je zbožňuje, já holt asi už nikdy ne.
Bohužel, manžel nečte vůbec a syn se potatil. Tak jsem zvědavá, jak si poradí se čtenářským deníkem - na prvním stupni ho psali jen tak aby se neřeklo - autor, název, ilustrátor, a třemi větami o čem to je a jak se kniha líbila. Naštěstí neměli nic povinného, takže syn psal o knihách z edice Děsivá věda, Tichá hrůza (horory pro děti - to ho aspoň bavilo) a nějaké bajky. Asi bude hůř :-(