Ahoj holky. Tak jsem vyplnila dotazník.

Petulio...jo jak říkáš,lidi NEVĚDÍ JAK REAGOVAT. Děcka-ty se posmívají,protože taky neví.Když já byla děcko,bydlela ve vedlejší ulici holka s DS a my(děcka 8-10 let) jsme z ní taky byli na větvi.Byla pro nás taková atrakce...něco neznámýho.Často si na to vzpomínám.
U dospělých-těch co o tom nic neví- je to podobný,jen to tak nějak víc schovávají.Často se setkávám s názorem: "já vás tak obdivuju,že se tak staráte...." no a já nevím,co na to říct....co je na tom k obdivu? Je to MOJE dítě a starám se stejně jako každej o SVOJE dítě. Co tím chtějí říct? Jako že oni by se nestarali a dali ho do ústavu?
A ze všeho nejradši mám kecy,jak se máme,že díky dceři máme PENĚZ....