Ambra, no když u našich vrat jednou taková zoufalka zazvonila, no ale v naší vsi lze předpokládat, že opravdu zoufalka, byla jsem muži - synem i manželem delegována k odvozu já, ptotože ač ji litovali, "sami si to nelajsnou", jak se vyjádřili.
Jinak veselá storka bylo taky setkání s povětrnou děvou na parkovišti, manžel ještě vyspával v kamionu nahoře "na bidýlku", já jsem si jenom pootevřela dveře a nechala zatažené závěsy.
Buch, buch, dveře se otevřely a tam ONA děva. Když mě viděla, tak couvla a já říkám:"Dík, ale tohle si obstarám sama".
Tak ano, uznávám že svody číhají. Manžel byl poněkud nemístně zvědavý jak vypadala, ale měl smůlu, už zahlédl jenom pasáka v autě a to ho tedy OPRAVDU nenadchlo. Já to občas dávám k lepšímu.