Tomu chlapečkovi bych řekla sama, ať je opatrný, klidným hlasem, upozornila bych na jiné hračky, nabídla jinou aktivitu.

Jinak mám kluky skoro tři roky a rok a půl a chodím s nimi do herny, kde jsem radši, když je míň dětí, ten starší už si dá pozor, o mladšího mívám občas obavy - i když oba jsou v kolektivu prakticky v pohodě, v zápalu hry se stane ledacos.

Když vidím, že je nebezpečná situace, buď sama pacifikuju cizí dítě (v klidu) nebo odvedu svoje kluky. Mívám docela štěstí, že většinou jsou jiné maminky naprosto v pohodě a je jim jasný, že děti se rychle rozdováděj.

U takhle malých dětí, co píšeš ty, je to ale obtížný - ty děti samy si to ještě moc neuvědomují a musí se usměrňovat skoro pořád.