máš pravdu s prací,
já měla to štěstí, že práci jsem našla dobrou, co mě baví, dokážu si v ní vydělat a díky tomu, že šéf nyní má druhé na cestě a druhý šéf už dvě malé děti, tak chápou co prožívám. V případě nouze jsem mohla pracovat i z domu, když byl první syn nemocný.
Nicméně při mateřské toto prostě neumožňují, představa vřeštícího novorozence do obchodní rozhovoru jim jaksi nezapadá.
Nicméně já jsem vděčná za to, že mají pochopení a že i přesto, že třetí dítě jsem neplánovala a měla se teď 2.2.2010 vrátit do práce, tak mě nevyhodili a mají o mě zájem i za další tři roky. Tzn na našem malém městě se budu mít kam vrátit, až mi děti odrostou. Sehnat u nás práci která tě baví a ještě je dobře placená, je dost hrozné, ale asi jako všude.

Vím že každý nemá to štěstí.

Já ale třeba od 15.měsíců dcerky chodím uklízet, na hodinu denně, abysme si trochu přilepšili. taky jsme na tom byli blbě, ale nebudu naplákat na stát, který myslím dává víc než dost. Jistě že pracující ženy si to zaslouží, ale stát dává bohužel i takovým, které do rozpočtu neodvádí nic a jejich děti odvádět taky nikdy nic nebudou.

bratr se odstěhoval do německa a tam je třeba přídavek na dítě odvislý od toho, pokud alespoň jeden z rodičů pracuje.
prostě kdo se válí doma na sociálních dávkách, tak na přídavek nemá nárok. Proč taky, když státu nijak nepřispívá a jen čerpá.