Asi mám štěstí, ale kluci mi oblečení ze skříně vůbec netahají, sami si vyndají jen ponožky a slipy, vše ostatní vyndavám sama (když byli malí, tak nedosáhli, teď dosáhnou, ale jsou zvyklí, že zavolají a oblečení vybíráme a chystáme spolu). A co vyžehlím, chodím i sama uklidit. Největší nepořádek ve skříni v pokojíčku mi dělá manžel, po těch letech (klukům je 5 a 3 roky) stále nepochopil, že vše co je vlevo je jednoho prcka a co vpravo toho druhého (a co nechopím je způsob vyndavání oblečení, vezme spodní tričko a cukne, tudíž vše, co bylo v hromádce nad tím, je rozházené, otočené obráceně a zmuchlané - na to by někdo radu neměl? Já už jsem to vzdala )...
Co se uklízení oblečení po sobě týče, tak bylo zpočátku potřeba vše dělat s nimi, ukazovat, jak mají skládat a chválit (když jsem řekla "slož si to," následovalo "to neumím" nebo rovnou vztekání). Prvně se naučili večer rozdělit oblečení na špinavé, co je do prádla a čisté, co je možné si vzít ještě zítra, postupně to čisté začali i skládat (ne jen dávat na kupičku). Hodně nám v tutom pomohla i školka, zvláště náš mladší vztekloun, který jakmile mi něco nejde, s tím hodí, má ve školce věšáček vedle chlapečka, kterého jediného ve školce rodiče nesvlékají a neoblékají, vše si svlékne a vzorně složí sám (a to jsou mu také tři roky) a náš prcek se mu chce podobat
Ale jinak je potřeba stále připomínat a hlídat, ten starší už si sice oblečení rovná sám od sebe, ale když má své dny, tak mi klidně naskládá oblečení do botníku, špinavé, čisté a na to boty od sněhu a má pocit, že to krásně uklidil