Efelein, píšeš skoro jako bych psala já.
Dcera ještě tedy do školky nechodí, ale cokoliv vymyslím co bychom mohli dělat, tak nechce, nic nejde, nic nemůže sama, hračky jí nezajímají, vše musí s mámou. K tomu 4 měs. mimino (momentálně nemocné).
A do toho můj manžel, který si myslí, že když jsem celý den doma, tak nic nedělám a on chudák musí vztávat do práce
No prostě jako další dítě
Občas mm pocit, že na děti žárlí
Co s tím??? Vím co by to chtělo, ale nějak se mi nedaří to aplikovat
Víc pozornosti, pochopení, lepší program, ... Ale kde na to vzít energii?
Teď sedím u netu, protože už jsem tu "vybuchla". Prostě už jsem nemohla. Dcera si hraje s panenkou a mimčo leží na dece u hraček.