Nechci posuzovat či je nebo není výhrou osmileté gymnázium. Je to velice individuální a podle mě toto nelze paušalizovat, takže za mě.

Dcera vystřídala za 5 let školní docházky 3 ZŠ, bohužel nikde nemohli splnit naše požadavky, proto přechod na gymnázium byl řešením. Sama projevila o studium zájem, kolem Vánoc v páté třídě prohlásila, že ji od září ve škole nesdělili nic, co by ještě nevěděla, a že ji už nebaví tam chodit. Začala mluvit o gymnáziu, z jejího pohledu dostane víc informací. Samozřejmě jsme ji začali podporovat a nepochybovali o tom, že je studijní typ.

Dcera je členem dětské mensy, chodí do skautu, již 6 let plave, poslední 3 roky závodně, takže konkurenční prostředí dobře zná a dokáže se v něm pohybovat a vybojovat si svoje místo na slunci.

Uvidíme, co gymnázium přinese, třeba přestane plavat závodně, ale jen kondičně … třeba.

Nicméně si myslím, že pokud se dítě hlásí na gymnázium, tak gratulace k nepřejetí není na místě. Pokud dítě na gymnázium nechce, tak si nepodá přihlášku a nejde k přijímacím zkouškám.