Já bych to tak dramaticky neviděla - on tedy ten projev (neopravovaný) hlavné první maminky taky o něčem vypovídá. Asi to moc k jazykovému rozvoji dítěte nepřispěje, když rodiče doma nemluví ani pořádnou češtinou. Jinak - syn se narodil v cizině, chodil tam do školky a přípravné třídy, pak jsme se vrátili sem a nikdy žádné problémy neměl - ani v jedné zemi. Ale možná jsme měli jen štěstí, ta cizí země byla v mnoha ohledech tolerantnější než Francie a ani tady v Čechách se mu nikdo nevysmíval. Když se podívám zpátky, jednoznačně tvrdím, že "já bych to svému dítěti klidně udělala"