Samozřejmě se to těžko zobecňuje, ale prostě si myslím, že každá situace má extrémní a méně ectrémní řešení (např. přestěhovat se za prací v rámci ČR, třeba do té Prahy, je něco dost jiného, než jít do ciziny).
Ve dvou ze tří těch historek z článku to byla spíš ta extrémní řešení, velké děti (8+10 už je imho fakt pozdě na nějaké hladké přizpůsobování se v řádu měsíců), jazykově špatně vybavení rodiče... Fakt nevím, jestli to zoovna tyhle děti jednou ocení.
Tím vám nikomu, kdo žijete v cizině, vaši volbu neberu. Jen je fajn to úplně neidealizovat.

PS: zkuste si přepsat doslovně váš běžný mluvený projev. v 90 % to nebude ke čtení ani u inťoušek ;-)