Ve Francii ziji uz temer 20 let, nejdriv jsem prijela jako au-pair naucit se jazyk (zadne problemy v jazykovce, diskriminace nebo cokoli jineho). Pote jsem dva semestry stravila na vysce v CR a zase se vratila do Francie, kde jsem nakonec vystudovala 5 let vysoke. Adaptace na vysokoskolsky system bez problemu, dokonce se mi pristup profesoru zdal priznivejsi nez behem meho kratkeho studia na FF UP.
Deti se narodily do francouzskeho prostredi, takze ano, zapadly do kolektivu bez problemu, akorat druhy syn mel celkove opozdeni reci (problemy s artikulaci atd), takze prvni rok ve skolce (nastup ve 3 letech) temer nekomunikoval a ucitelky s tim nikdy nemely problem. Zijeme v Parizi ve ctvrti, kde je celkove velke procento cizincu a predevsim Cinanu. Cinske deti nastupuji do skolky totalne bez znalosti a porozumeni francouzstiny, v materskych skolach nejsou pripravne tridy, takze jsou deti zarazovany do normalniho kolektivu a uci se rec prirozenym zpusobem. Nikdo na ne netlaci, nikdo je neponizuje a behem roku jsou deti schopny komunikovat, nektere lepe, jine hur, kazdy ma sve tempo, ale pri nastupu do 1. tridy zvladaji vse stejne, jako ostatni.
Deti, ktere do Francie prijdou ve veku zakladni dochazky, navstevuji maximalne rok pripravnou tridu pro cizince, pravda tyto tridy nejsou vsude, ve skole mych deti takova je. Pana ucitele vidivam pravidelne pred skolou komunikovat s rodici, vzdy usmevavy, trpelivy, kdyz je treba, presedla na anglictinu nebo spanelstinu, v pripade potreby rodice prijdou s nekym, kdo jim muze tlumocit, opravdu nevim, kam se dostali ti lide, o nichz se v clanku pise.
Francouzske skolstvi ma samozrejme sve klady i zapory, ale jeste jsem se nesetkala s totalne zablokovanymi detmi nefrancouzskeho puvodu, a ze jsem jich za skolni leta mych tri deti poznala (ve tridach je to hotovy melting pot).