Pokud dítě nemá rádo kolektiv, tak s tím nic moc neuděláš.
Mám dvě děti se stejnou výchovou a kluk první půl rok probrečel, holka byla v pohodě. Syn byl dlouho děsný individualista - to je ostatně i teď, jen má k tomu vůdčí schopnosti. Holka, jak sama říká, se "snadno skamarádí".

Tím ale nechci říct, že se dítě nemá na školku připravovat. Zrovna tak je méně stresující pozvolný nástup dětí ( ne hromadně v září). Pomáhá taky dostatek pedagogů a dalšího pomocného personálu ve třídě (asistentka, klidně i milá paní uklízečka či školnice).

A pomáhá také chápající, ale pevný postoj rodičů. není nic horšího, než když musíte uklidňovat plačící maminku, která svojí úzkostí "nakazila" dítě.