Pokládám prezidentské veto za správné - (to jsem pěstoun ).Zákon je sice reformní a řadu věcí chce řešit moderní cestou - otázka je, zda jsou ty věci nastaveny dobře. Měli bychom se na situaci na západě podívat skutečně odborně - diskuse, která se tady zatím vedla (kterou vedly neziskovky a ministerstvo), na jejímž základě zákon vznikal - mi připadá značně neodborná a sentimentální. Prostě pokud pěstoun vysloví nějakou kritiku, zahraniční příklad, který je třeba častějším jevem, okamžitě je odkazován na to, že u nás se to zvládne, že to je jen jev okrajový a kde že jsem to viděla, že to snad ani není pravda... přece všichni chceme ty ubožázka z koněnáků dostat ven...
Nejsem pro to, aby se z českých pěstounských rodin dělaly prostory, které budou směřovat ke stylu ústavní výchovy. Z pozorování situace v zahraničí jde vidět, že tyto děti, které nemohou k rodině přilnout (a rodina v podstatě k nim ani nemá), mají stejně neúspěšný další život, srovnatelný s našimi dětmi, které procházejí ústavy.
Rozhodně vítám, že zákon chtěl řešit kojence - ovšem to může řešit už dnes. Bohužel nikde nevidím zástupy nadšených pěstounů, kteří by si převážně romská koněnátka měli zájem vyzvedávat.
Panu prezidentovi v této věci fandím (ačkoliv s ním v různých jiných věcech i nesouhlasím) a přeji mu, aby se nenechal zviklat délkou seznamu petičníků. Osobně jsem povinně dobrovolně vřazena do jedné pěstounské organizace, která je také připojena - a vadí mi fakt, že tyto sdružení tak trochu mluví za všechny pěstouny u nich registrované, ačkoliv někteří (a není jich úplně málo) s tím vůbec nemusí souhlasit.