Řekl bych, že "dítě hodinu brečí a nikdo ho nepřijde pochovat" je takové zažité klišé, které rozhodně není všeobecně platné. A mezi námi, to se snadno stane i v rodině.
Novela zákona je samozřejmě potřeba a je potřeba nastavit podmínky tak, aby děti nemusely z rodiny, pokud to není opravdu nutné, a na druhou stranu, aby v závadných rodinách bylo včas intervenováno, případně byly děti odebrány. Ten v součaasnosti navrhovaný zákon (resp. jeho novela) neřeší jednu zásadní věc - že celá akce není dostatečně připravena - kde se za dva roky má vzít dostatek pěstounských rodin, a i kdyby se našly, kdo je za tak krátkou dobu stihne prověřit a zaškolit. I uvažovaný přístup "zřizovatelé přeci nemusí ústavy rušit, pokud budou využity" - když už dnes jsou finance omezovány, takže to, co se roky pracně budovalo, jde zase do háje (někdo to může brát jako dobrý důvod právě pro pěstounské rodiny, jenže je nutné zničit fungující staré, když ještě dlouho nebudeme mít fungující nové?):-(
Nastavení vyšších standardů pro práci pracovnic sociálních odborů - to je sice hezké, ale budou pro to mít vytvořené podmínky? Podle mě je to taková "česká cesta" - prostě to uděláme jinak, a pokud vzniknou problémy - no tak se to NĚJAK vyřeší.
Novela mě prostě nepřesvědčila, takže veto beru jako příležitost udělat to lépe.