No, jak které hudebky. Já kvůli tomu starší dítě do ZUŠky nedala a mladší jsem tam dát nechtěla - měla jsem podobné vzpomínky jako rachomejtle. Když ale mladší nakonec v ZUŠce stejně skončila, nestačila jsem se divit. Výběr skladeb - zrovna včera, učitelka - poslechni si to, líbí se ti to? Dobře si to rozmysli, v žádném případě bych nechtěla, abys hrála něco, co tě nebaví.
Dítě nadšené.
Hra v souboru od chvíle, kdy dítě zvládne základní ovládání nástroje, aby vůbec bylo něčeho takového schopné. Koncerty jako příjemná setkání.A hra nikoli s vypáleným, stále stejným CD, ale korepetice s klavíristkou, která sólistu doprovází, aby kromě toho "hezkého zvuku" bylo možné učit se i spolupracovat.