Díky za článek, pro mě má hodnotu jako výpověď maminky, která si prožila své se svým dítětem a má potřebu ostatním sdělit svoje stanovisko k potratům z důvodu rozštěpu, které je samozřejmě ovlivněné její životní zkušeností. Třeba tento článek někomu pomůže při rozhodování a nějaká budoucí maminka se rozhodne pro svoje dítě bojovat! Samozřejmě je citově zabarvený, ale mě to nevadí, já mám úplně stejné pocity. Mám dceru se srdeční vadou, která se nezjistila v těhu, ačkoli je těžká, ale řešitelná. Díky bohu, že se nezjistila. Mám úžasnou dceru, chytrou, živou, úžasnou. A taky vždy nemůžu číst deníčky maminek, co rozjitřeně píšou deníčky o tom, jak musely potratit dítě se srdeční vadou a jak budou celý život vzpomínat na andílka! Třeba by bývaly nemusely. Totiž prognózy jsou fakt jen prognózy, vše může být jinak. Taky byly první dva roky našeho života ve znamení nemocnic a dvou operací ano bylo to těžké, ale holčičku máme úžasnou! Vhání mi do očí slzy představa, že bych bývala šla na potrat.