Taky jsem prošla zkušeností s ukončením těhotenství ve 25. týdnu kvůli rozštěpové vadě.
Rozhodnutí udělal víceméně lékař a pokračovat v těhotenství mi kategoricky nedoporučil. Dostala jsem dva dny na rozmyšlenou, během kterých jsem hledala na internetu kliniku, ať už je kdekoliv, která by dokázala zahránit mé nenarozené postižené dítě. Nakonec jsem indukci podstoupila. Byl to nejhorší zážitek mého života, potrat trval 12 hodin neskutečných bolestí, na jehož konci jsem sama držela v ruce své mrtvé dítě. Rozštěp zasahoval celý obličej, druhý rozštěp byl na zádíčkách v páteři a zasahoval až na zadní část lebky, mozek byl zcela mimo hlavičku, obě ruce byly v zápěstí zalomené a znetvořené.
Moje dítě by takto postižené nemohlo přežít ani klasický porod v termínu.
Dnes jsem ráda, že doktor, který mě přesvědčil, se dokázal oprostit od emocí, které mě jako budoucí matku svazovaly.
Za 10 měsíců se mi narodila zdravá dvojčata.
Není dobré odsuzovat někoho v takové situaci. Jeho život nežijete a neznáte všechny okolnosti.