Učitelé jako vysokoškoláci, kteří jsou zvyklí na sobě pracovat a rozvíjet se, mají fakt málo a jsou navíc vystaveni mnohdy nesmyslné buzeraci úředních šimlů. Můj muž učí AJ, ČJ, dějepis, občanku (a kdovíco ještě), vede školní časopis, televizi, zpracovává granty, školní almanach, má na starosti digitální učební materiály, školní web atd atd. Má za to pořád mín a míň, a vyplňuje víc a víc papírů, chodí na více školení, porady do večera. Ve srovnání s našimi spolužáky, co neučí a šli jinam, jsme za chudáky, co nemají ani na dovolenou. Jasně, že když by se na to vykašlal, tak má stejně. Manžela to moc baví a zatím to zvládáme, máme malé děti a žijeme skromně, ale je to frustrující.