Především - přizvat si k porodu dulu, manžela nebo maminku - je svobodným rozhodnutím každého. Ale ve všech odvětvích, i v porodnictví a vůbec ve způsobu jak žijeme své životy dochází ke změnám. Copak nám přišlo v dětském věku normální mít mobil už v první třídě ? Bylo před třiceti lety normální, že byl otec u porodu ? Dnes když tam není tak je to bráno skoro jako společenský deficit A cožpak dneska nemohou mít dcery jiné názory na porod i následný způsob péče o dítko než jejich maminky? Příroda je mocná čarodějka - i dnes by většina žen zvládla porodit "u kuchyňské linky". Jenže dnešní společnost je jiná - máme víc informací a z nich paradoxně může pramenit více obav. Hledáme tak pak jakékoliv cesty jak je rozptýlit. Maminky jsou rozhodně první volbou a bylo tomu tak i u nás. Jejich role je nezastupitelná a samozřejmě nejpřirozenější. Ale co ony dnes vědí o oxytocinech, epizotomiích, nejnovějších studiích které říkají, která předporodní příprava je nutná a která k ničemu není. Dula maminky nikdy nemůže nahradit, ale může je dle mého názoru vhodně doplnit. A nakonec - všem rodičům jde vždy o jedno: zajistit to nejlepší pro své děti. Jakkoliv... Tatínek M.