Náš 10 letý hraje nyní čtvrtým rokem na bicí, má hudební talent a moc ho to baví, dokonce chce jít i na konzervato, což je samozřejmě daleko, ale uvidíme... Mladší holka jak viděla hraní u staršího, tak vůbec neuvažovala, že by na nic nehrála. Asi od tří let se ptala, na co bude hrát ona. Pak jsem se rozhodli pro klavír, byla nadšená, když začínala - v první třídě. Teď je ve druhé a do cvičení ji musím nutit. Pak má třeba radost, že něco umí zahrát, ale je to teda dost jiný než se synem, navíc není hudebně nadaná. Přemýšlím, kde je ta hranice, jak moc nutit-nenutit-ale zatím se mi to vzdávat nechce....