Učím na základce a své děti, pokud na to budou podle mě mít, na osmiletý gympl dám. To, co se děje v některých třídách, se nedá ani popsat. Kdyby rodiče věděli. jak někteří učitelé slevují ze svých požadavků, protože nemá cenu žákům říkat více. Jak si někteří rodiče stěžují, když je některý z učitelů náročnější. Jak se děti k sobě a učitelům chovají. Jak musíme řešit neustále s některými jedinci problémy, které zdržují od výuky a těch dobrých se vůbec netýkají. Gymnázium u nás ve městě je spíše výběrová základka, jdou tam i dvojkaři, takže nároky na děti nejsou úplně přemrštěné. Které děti by tam jít neměly?
1) Ty, kterým lichotí být nejlepší ve třídě a velmi špatně by nesly, že spadnou do průměru.
2) Kdyby to znamenalo velmi komplikované dojíždění a obrovskou ztrátu času, a tak by neměly čas na své koníčky.
3) Ty, které chodí do spousty kroužků a vyhovuje jim, že mají jedničky bez učení.
4) Ty, které se špatně adaptují na nový kolektiv, trpěly by ztrátou kamarádů.
5) Když bezpečně víte, že ta třída je bezproblémová v chování a nadprůměrná ve známkách.

Vím, že my (učitelé) nejsme rádi, že nám dobré děti odcházejí pryč, ale prostě to náš systém umožňuje a nemůžeme proti tomu nic dělat.
Hlavně si zjistěte před tím, než se rozhodnete své dítě nedat na gymnázium, jaké děti ve třídě zbydou, ať ti nejlepší neodejdou a nezbyde tam průměr a podprůměr. I sociální složení třídy hraje důležitou roli. Myslím si, že třídní učitel zase tak objektivní nebude.