Dobrý den,

článek se mi líbí. Je totiž pozitivní. Paní Bedřiška měla možná jiné plány, možná si přála žít jinak. Ale vše dopadlo, jak dopadlo. Přesto svůj život "ustála". Dokázala si najít práci - protože pracovat chtěla, píše blog, udělala si státnice z ruštiny, o své děti se stará jak nejlépe může, studuje. Jen bych také uvítala více konkrétní návod "jak na to".

Moje kadeřnice má sice "jenom" 2 děti. Ale když jí bylo 30 let, její maminka po náhlé mozkové příhodě skončila ochrnutá na vozíku. A musela se o ni postarat (a stará se dodnes). Takových příběhů znám více - málo kdo má život "ve svých rukou" a vyvíjí se perfektně podle jeho představ... Jedni moji známí se rozešli, protože měli jen 1 dítě a znovu se jim nepodařilo otěhotnět. Byl to tak velký nápor na jejich psychiku a vztah, že to neustáli... Prostě si myslím, že život je někdy velmi náročný a obdivuji všechny, kteří se s ním dokáží poprat a jít dál

A to se myslím, autorce tohoto článku, povedlo http://www.rodina.cz/g/s/23.gif