Také jsem nikdy nedostávala pravidelné kapesné, ani na VŠ (když jsem potřebovala peníze - prostě jsem řekla rodičům), přesto jsem utratila mnohem méně než většina spolužáků, žádné módní hadříky a tak. I když jsem začala pracovat a bydlela jsem u rodičů, kterým jsem platila symbolické "nájemné" (plat jsem tehdy měla slušný) - ušetřila jsem tehdy spoustu peněz. Více utrácet za své libůstky, hezké oblečení a tak jsem začala až když jsem byla 4-tým rokem na RD a uvědomila jsem si, kolik za své koníčky utratí manžel a kolik já. Ta nerovnováha byla natolik velká, že už jsem nechtěla být "blbá" a začala z rodin. rozpočtu odsávat víc peněz sobě pro radost.
Myslím, že hospodaření a penězi je hodně nastavené povahou, někdo je prostě škudlil, někdo marnotratník.
Mně nedělá problém nastavit výdaje tak, abych vyšla s penězi, na druhou stranu jsem naprostý analfabet v tom, jak uspořené peníze uložit tak, aby neztráceli hodnotu. Zmůžu se tak max. na termínovaný vklad nebo stavební spoření, investic se bojím, neboť jim ani trochu nerozumím.