Žijeme ve velmi dobře situované rodině, peněz máme naprostý dostatek, ale nevidím důvod, proč bych měla synovi dávat v 1.třídě nějaké peníze. Dostává drobné dárky za odměnu (vysvědčení, nepříjemné vyšetření u lékaře, větší pomoc na zahradě apod.), mluvím třeba o krabičce Lega. Oblečení vybíráme spolu, dárky k vánocům a narozeninám dostávají naše děti ve větším množství, ale rozhodně ne všechny, které by si přály. A to ještě před vánoci děláme generální úklid a ví, že některé hračky, které již třeba nepotřebuje, poputují do dětského domova, kde najdou své uplatnění a doma uvolní místo něčemu novému, společně k nim také přikupujeme nové pro tyto opuštěné děti.
Pokud si syn urputně touží něco koupit, musí si vzít ze své pokladničky, kam si spoří penízky od babiček. Sám si musí zvážit, jestli je tolik peněz ochoten obětovat, když je pak vidí na hromádce vedle těch, které mu zbydou. A to se týká i např.aktuálních Angry Birds v Billa - body mu sbíráme, ale tu padesátikorunu na plyšáka si pak musí dát sám.
Samozřejmě je to věc názoru, ale já upřednostňuji, že se spolu bavíme o škole, kamarádech, knížkách, že si spolu čteme a kreslíme na záda, než aby řešil, co by si mohl za kapesné koupit.