Já mám zkušenost s psychoterapií. Je to ale běh na dlouhou trať, chodím tam už 4 roky. Je to opravdu hodně bolavý proces. Léky jsem nikdy žádné nemusela brát, ale asi jsem toho k řešení měla hodně, protože než jsem se trochu rozhýbala, trvalo to skoro rok, a to jsem chodila téměř každý týden.
Kyneziologie mě lákala také - právě pro tu jakože bezpracnost. Myslím, že na nějaké stavy to pomoci určitě může, hlavně musí člověk narazit na někoho opravdu zkušeného a kvalitního. Ale nejspíš by se s tím taky mělo pracovat dál. U psychoterapie jsem zažila ten příjemný pocit, že jsem dokázala se sebou něco udělat a vydržela jsem, i když to hodně bolelo, i když terapeut samozřejmě vede a bez něj bych byla v háji. Ale samu sebe jsem překonala já, nikdo jiný to udělat nemůže.