Dle mého má Aljina pravdu, jakákoliv povinnost je vlastně zároveň tlak. Své děti motivuji, jak jen se dá, ale v době počítačů je vždy zajímavější hra s kamárádem přes počítač než třeba trenink na housle. A co se týká toho hraní s kamarády - u nás ve městě si venku "hrají" jen tmavší děti, ostatní se venku vyskytují jen, když někam jdou, takže možností, kde se setkat s kamarády je minimálně. S dcerou je to ještě horší, protože jiní rodiče nepustí své slečny ani aby někam sami došli. A protože je výrazně nepohodlné je stále někde vozit, tak jim raději osobní kontakty zakážou. Takže je často škola, kroužek a počítač jediná možnost, jak se setkávat s vrstevníky. A ted motivujte bez tlaku děti, aby dělali i ty "otravné" stupnice, učili se ne kvůli písemce, ale kvůli sobě ...