Musím souhlasit, že já například na syna tlačit musím. Na staršího, který má IQ 140 a ve škole pomalu propadá. Nechce se mu učit, psát úkoly ani chystat aktovka, čistit zuby, jíst, koupat se, umývat vlasy, stříhat nehty. Pozitivní motivace mi nikdy nepomohla. Takže tady asi podle všech mám dítě nechat, netlačit na něj a v klidu ho nechat propadnout a nechat žít jak čuně. Nesedí doma na počítači, ale běhá s kamarády na hřišti....jenže bohužel v konečném důsledku je to úplně jedno.
Kdybych měla jen toho mladšího, tak bych taky mohla rozdávat rady typu....vše v klidu, netlačit, nestresovat, ale je to jen jeho povahou. Je šikovný, škola mu jde sama a nikdy v životě jsem na něj nemusela ani zvýšit hlas. Takže velice dobře vím, jak je lehké si připisovat výchovné zásluhy za klidné a bezproblémové dítě.