Souhlasím s tím, že na školní výsledky dítěte má největší dopad přímá podpora rodiny. Tzv. "kulturní kapitál" se tomu říká. A taky nevím, jestli je to jediná cesta.

Zajímalo by mě, jestli by u nás šla "třetí cesta" - například v UK jsou tzv. internátní školy pro děti už od 8 let. Dítě jezdí domů na víkend, později jednou za dva víkendy (protože obvykle je ve škole i členem nějakého sportovního či jiného týmu, takže o víkendu má zápasy, soustředění apod). Tam se též nedá očekávát nějaké "supolování" od rodičů. Žáci musí sami požádat o doučování, pokud to potřebují, nesou sami zodpovědnost za své výsledky.

Přiznávám, že bych asi neměla "žaludek" na to, poslat moji devítiletou na "intr". Ale je tam naznačená ta cesta - za výsledky žáka nese odpovědnost sám žák (rodiče do té míry, že mu řeknou "platíme ti školu, tak funguj, nebo máš utrum"). Je to pak teda záležitost školného, takže na tyto školy chodí žáci z mírně a více vyšších příjmových skupin, ale jak už tu padlo - i v takovýchto rodinách nemusí být dítě "studijní typ".