Jenže to je právě ten problém. Když škola automaticky předpokládá, že dítě musí látku procvičovat doma s rodiči, jasně znevýhodňuje ty děti, které sice můžou být stejně schopné, ale nemají doma rodiče, kteří mají schopnosti a čas s nimi procvičovat. Když škola očekává placení řady aktivit či doučování bokem, znevýhodňuje ty, kdo na to nemají. Jasně že rodina a její kulturní kapitál bude vždycky hrát roli, ale škola by se měla snažit tyhle nerovnosti zmírňovat, tak aby všechny děti měly maximálně stejné šance využít svůj talent bez ohledu na rodinné zázemí (a tím se nemyslí jen peněženka, ale právě i schopnosti či motivace rodičů).
Prakticky - proč např. má na prvním stupni končit vyučování ve 12, aby pak dítě buďto trčelo do pěti v družině nebo na placených kroužcích, a pak přišlo unavené domů, kdy s ním mají rodiče v potu tváře drilovat a procvičovat? Mělo by to být nastavené tak, aby dítě procvičilo látku ve škole, vyučování může trvat i odpoledne, můžou fungovat speciální hodiny pro děti, které potřebují doučování. V evropských zemích na západ od nás to tak funguje - rychle jim totiž došlo, že s přílivem imigrantů by bez toho jejich společnost nefungovala.