Baví mě, jak mi různí lidé v mých názorech nejdřív oponovali, že nemám dítě, tak to nemůžu vědět a změním názor, až se stanu matkou. Teď je to pravidelně argument, že mám jenom jedno dítě. Kolik dětí budu muset mít, abyste s tímhle přestali? Patnáct? Plánuju minimálně tři, ideálně pět, pokud to stihnu. Moje babička byla z dvanácti dětí. Bez auta, bez telefonu, bez... (libovolně dosaď.) A žijou. dokonce vyrostli v silný, schopný lidi. Bydleli v zakopaný díře, tvrdě dřeli všichni a je otázka, jestli to nakonec nebylo lepší, než dnešní výchova.
Netvrdím, že je to ideální. Netvrdím, že je to snadný. Ale ROZHODNĚ je to možný. S DVANÁCTI dětma. Já jich chci jenom pět.
Možná, že to s druhým dítětem přehodnotím. Ale myslím, že spíš ne. Zatím, pokud jsem přehodnocovala, tak směrem od nutnosti kočáru a postele úplně jinam.