že na mě myslí byla ironie, což ti nedošlo, přece jen ve 2 v noci na mě myslet fakt nemusí :))

puchýře samozřejmě řešil se zdravotníkem, no a že je tábor super - to mě potěšilo, z důvodu jeho povahy, která je trochu komplikovanější - já prostě beru věc tak, že když chce, má možnost se podělit o zážitek, když nechce, tak nemusí - jako ten mladší, ale mít možnost, to je pro mě podstatný
zvlášť v pubertě prostě nebudu děcku nic zakazovat nebo přikazovat, na to je už velký, samo se dokáže rozhodnout, co bude děalt, stejně jako se samo rozhodne, jstli na tábor chce nebo nechce (to se teda rozhodovali vždycky)
já nějak nemám potřebu děcka omezovat, v ničem, nechávám je rozhodobvat samotný, co a kdy chtějí dělat a jak to budou dělat, samozřejmě nad tím dohlížím, aby nevyvedli nějakou blbost, ale mají zodpovědnost sami za sebe, za svý rozhodnutí, včetně toho, jestli mít na táboře mobil a použít ho nebo ne

mě tím nijak neomezují, kdyby mobil ztratili, tak ho pak mít nebudou, to je čistě jejich věc - na nový by si museli našetřit sami, přežít bez něho by museli taky