Náš skautský tábor je mírnější: Mobily se rozdávají a vybírají na polední klid.

Jinak já telefonoval z lázní, ŠvP i z táborů už za socíku víc, než psal pohledy. Z budky, z pošty. Často na účet volaného. Mnohde ještě budky neuměly meziměstské hovory účtovat a ústředna je už spojovala.
Děcka měla staré firemní geekovské telefony s wifi a chatem, později skypem a videem ještě v době kdy wifi bylo hlavně pro kompy. Tak jsme chatovali i na lyžák. Na tábor jsme jim posílali pohledy s námi rovnou z mobilu díky pilotní službě pošty.

Na tábor v době prvních mobilů vozily výměnné baterky... Dneska powerbanku, jako vedoucí, kvůli nabíjení přes noc ve vzdáleném srubu.