S mojí nej kamarádkou se známe přes 15 let (ted´ je nám oběma 31). Vždy jsme si říkaly všechno, prožívaly jsme spolu vztahy, probíráme spolu manželství, děti atd. Byla jsem u toho,když se seznámila se souč. manželem, bylo jí 18. Začátky byly dost divoké, během několika let se několikrát rozešli, měli i jiné partnery (no ehm její manžel byl kdysi dost na holky, asi se musel vybouřit) pak se zas dali dohromady. Říkali oba, že stejně nakonec po všech krizích zjistili, že jim je spolu nejlíp a vzali se - ted´ jsou spolu manželé cca 7 let a mají 2 děti. Mám pocit, že je to celkem spokojené manželství, o žádných vážných krizích nevím. Po všechny roky si byli podle mě i věrní (ona určitě, on nevím jistě). Jenže asi před 2 roky měl manžel jisté zdrav. problémy a pak začal mít problémy se sexem. Asi to s tou nemocí trochu souviselo, ale on je strašně ješitný chlap, tvrdí, že žádný problém nemá a že jen kamarádka se málo o něj snaží. K dr. nepůjde ani za nic. Prý spolu spí, ale jen tak 1x měsíčně a to ještě s problémy (podrobnosti dokonce znám, ale to sem už nebudu psát..)
No a jak v tom všem figuruju já - kamarádka si před pár měsíci našla milence a mě má jako své alibi. Vždy když je s milencem, řekne, že je se mnou. Zpočátku jsem si myslela, že to bude jen nějaký úlet a přejde ji to. Ale mám pocit, že to jen tak neskončí a já začínám mít docela špatné svědomí - jenže čím víc to leží v hlavě mně, tím víc mám pocit, že kamarádka spíš to špatné svědomí přestává mít - na začátku měla výčitky, ted´ už snad vůbec. Jenže - co když to praskne - já pak na tom všem taky budu mít podíl. Když ji ale nebudu krýt, tím spíš je riziko, že se to všechno provalí. Nikdo jiný o tom všem neví - kromě kamarádky s m o všem prý vím jen já. Podotýkám, že její m je ženatý a ani jeden se kvůli tomu jejich románku nechtějí rozvádět... Co byste dělaly (i) na mém místě vy? Svým způsobem ji chápu, ale nevím jestli dělám dobře...