Ja tedy teprv mama za chvilku budu, ale tohle neni o vyspelosti ditete, tohle je o cele spolecnosti okolo a o tom, ze zle veci se bohuzel stavaji. Uz ted vim, ze sve deti budu mit radsi nez sve vlastni pohodli. Tudiz pokud je budu muset doprovazet ci odvazet na jakekoliv aktivity, budu se porad citit lip, nez kdybych je pustila samotne a jen doufala, ze se nic nestane. Neodsuzuji mamy, ktere sve deti samotne pousti, leckdy to asi ani nemohou zaridit jinak, ale moje deti pro me vzdycky budou ve vsem na prvnim miste. Stejne jako jsem ja byla pro svou mamu. Jsem ji za to vdecna. Naopak v 18 uz se me ptala jen: "V kolik prijdes?" Tak trosku vedela, ze ji zklamat proste nechci, takze na vic se ptat ani nemusela :)