_Naše inkluzivníškola

Ahoj. Jmenuju se Honza. Sem žákem 5. třídy. Chtěl bych vásseznámit s našý
školou a taky vám vyprávjet, co sme se dnes učili.

Naše škola je velmy moderní a pokroková, protože je inkluzivní.Inkluze je,
když se všichni učí spolu v normální škole. Romové, bílý, cizinci
apostižené děti, všychni spolu v jedné třídě. Neni tu žádná disgryminace.

V naši třídě je nás celkem 12 žáků a kromě učitele tu s námi souještě 3
paní asitentky a jedna pani psicholožka. Ted vám všechny moje
spolužákipředstavim.

V první lavici u okna sou dvě holki - Lucka a Rebeka.

Ve druhé lavici sedí Milan Tancoš a Jozef Žigo. Jsou to Romové.Nebaví je
moc sedět v lavici, tak většinou běhaj po třídě, nebo si s paníasistentkou
hrajou vzadu a zpývaj romské písně.

Dříve pořád s dalšími Romy čekali před školou a od ostatních siněco
půjčovali, hlavně mobili a peníze. Mě jednou odtáhly do křoví a půjčili
simoje peníze a bundu. Ale o tom nám paní ředitelka zakázala mluvit a dnes
užnesmíme do školi nosit nic drahého.

Jejich rodiče to prí maji těžké kvůli disgriminaci a rasizmu.Naše škola pro
romské žáky každý rok koupí nové mobili a tablety a taky jim dávákapesné.
Jinak sou všichni hrozně nadaný a chytrý, hlavně na hudební a
výtvarnouvýchovu. Mají samé dobré známki.

Ve třetí lavici sedí Štefan. Je mentálně postižený. Vedle nějsedí jeho
specijální asistentka Renata, která mu se všým pomáhá a utírá mu nudlea
sliny. Mluvit nedokáže, jen vydává různé zvuky, ale všichni víme, že je
úžasněchytrý. Dostává totiš samé jedničky. Učitelky říkají, že je pro naši
tříduvelkým obohacením.

V první lavici u dveří sou Monika a David. Ve druhé lavici udveří sedím já
a vedle mě Mustafa. Jeho rodiče přišly z Afgánystánu.

Ve třetí lavici je Alžběta. Je postižená s daunovým syndromem,ale je hrozně
chytrá. Má nejlepší známky z celé naší třídy. Vedle ní sedí jejíasistentka
Martina.

Ve čtvrté lavici sedí Lukáš a vedle něj Manu. Manu je tu nový.Přišel k nám
před 2 měsíci a jeho rodiče sou z Afriki. Pamatuju si na jeho prvníden u
nás. S naší třídní sme uspořádali uvítací párty. Všichni sme se s nímmuseli
obejmout a poděkovat mu, že se přistěhoval do naší země, protože našezemě i
naše škola patří všem.

V poslední lavici sedí naše třídní psicholožka. Pomáhá nám a řešírůzné
problémi. Minulý týden Lucka z první lavice nechtěla dát napít
MilanuTancošovi, tak jí paní psicholožka musela vyšetřovat pro podezření
zpodvjedomého rasizmu. Lucka se pak musela Milanovy omluvit.

A co sme se dnes učili ?

První hodinu byl zeměpis. Pani učitelka nám vyprávěla o islámskékultuře. Na
koncy hodiny nás vizkoušela z toho, co sme si zapamatovali. Všichnidostali
jedničku.

Druhá hodina byla matematyka. Učili sme se malou násobilku. Až senaučíme
malou, tak v 6, nebo 7. třídě začneme s velkou násobilkou, Už se moctěším.
Také si mě pan učitel vizkoušel u tabule. Zadal mi deset příkladů.Správně
sem spočítal tři. Dostal sem dvojku. Po mě šel k tabuli Oláh. Pomáhalamu
pani asistentka a dostal jedničku. Je fakt dobrej.

Třetí hodinu sme měli Občanskou výchovu. Přišli k nám studenti zČlověka v
Tísni a měli sme přednášku o lidských právech a disgriminaci lidí sodlyšnou
orientací. Na konci hodiny nám paní učitelka pustila pohádku. Bylo to odvou
gayích co se zamilovali a narodil se jim malí černoušek. Moc se mi
pohádkalíbyla.

Čtvrtá hodina byla Čeština. Učili sme se romskou básničku. Nakonci hodiny
sme jí společně recitovali a všychni dostali jedničku.

Poslední hodinu byla hudební výchova. Učili sme se zpívat romsképísně.
Nejlepší byli Milan Tancoš a Oláhovic. Dostali jedničku a pochvalu.

Tak to je moje třída.

Naše třídní říká, že inkluzivní škola je nejmodernější anejlepší. V
normálních školách, kde sou jen normální běloši, tam prej má hodnělidí
čtyřky a pětky. Ale v naší inkluzivní škole máme všichni jenom jedničky
advojky. Dysgriminace u nás prostě neekzistuje. Každý má právo na úspjech
avsdělání !

Tak ahoj. Honza.