bývaly doby, kdy jsem byla ve škole denně 7-17hod a poté ještě dělala doma. ve školství je to jednoduché - pokud chci přípravy, opravy a výuku celkově odfláknout, fajn, pracuju i 4hod denně a konec šmitec (a takoví učitelé jsou), pokud to chci dělat pořádně, pracuju i 12hod denně a pořád je co dělat. přípravy nejsou hotové z minulých let - děti nejsou stejné, takže ani přípravy nejsou stejné. možná má učitel nějakou baterii prac. listů, které může použít, ale přesto je nutné je projít, případně sestavit znovu, něco vyjmout, něco přidat. jako jazykáři mi přípravy zaberou hodně času, pokud chci opravdu děti naučit - znamená to promyslet si, jak na tuhle konkrétní skupinu dětí apod.
aktuálně chodím do školy s chřipkou - naštěstí mám horečky jen v noci a bolest svalů (trvala týden) už mizí, ale zato mám plnou pusu aftů (nemůžu ani jíst) - je nutné uzavřít známky, dozkoušet děti, které chodí žadonit (nebo jejich rodiče) na poslední chvíli (s tím, že v červnu konečně začal tvrdě makat - hrozila mu pětka).
díky odpoledkám nestíhám kroužky vlastních dětí (jj, to je ta prac. doba do jedné hodiny, akorát pak nevím, kdo učí ty odpoledky do čtyř).