Podle recenzí jsem se ze začátku Krčské nemocnice bála, ale pak jsem zašla s přítelem na prohlídku celé porodnice, která na mne působila čistě a útulně. S několika porodními sestrami jsem absolvovala předporodní kurzy, na kterých mi odpověděli na jakkékoliv otázky a všechny byly moc příjemné. Pak už jsem se porodu opravdu tolik nebála a naopak jsem se začala těšit až jej budu mít za sebou.

Vzhledem k tomu, že se mi miminko neotočilo hlavičkou dolů, byla mi dána možnost vybrat si, zda zkusit rodit přirozeně, nebo císařským řezem. A vzhledem k pochybám ohledně krátké či zamotané pupeční šňury kolem miminka jsem se nakonec rozhodla pro císaře. S paní doktorkou i anestezioložkou jsem si po dohodě vybrala poloviční (epidurální) anestezii, tedy císaře při vědomí. Moc jsem si přála miminko hned vidět a všem váhajícím maminkám to mohu jen doporučit. Opravdu je to nepopsatelný zážitek! Ano, necítíte se hned fit jako po normálním porodu a opravdu jsou první dny po porodu hodně těžké, ale když vám pak sestřičky přinesou miminko na kojení, veškerá bolest se rázem vytratí. Za mně osobně bylo nejhorší po zákroku vstát, ale pak už to bylo jen a jen lepší. Jak dospělé, tak dětské sestřičky byly úžásné a se vším moc rády pomohly, když bylo potřeba. Bohužel si jméno svého porodního doktora nepamatuji, ale jak jemu, tak všem porodním sestrám jsem za vše moc vděčná! Neměla jsem od zákroku žádné komplikace a jizva se mi po porodu krásně hojí. Při volbě porodnice u dalšího miminka zůstanu asi věrná Thomayerově nemocnici.