- "Ale jo, jako obvykle - když neumíte odpovědět, začnete slovíčkařit."
slovíčkaření, madame, to je hra se slovíčky. Slovíčkařením není vyjasnější významu výrazu. Když chcete diskutovat o volbě a pletete si ji s názorem, pak je patzřičnou reakcí snaha dovědět se, co vlastně míníte.
- "Proč ne, každý diskutuje jinak."
jistě, někdo, např. Vy, napíše A a vyčítá druhému, že nechápe, že se tím míní B.
- "Jen že tahle vzletná hesla jsou úplně blbá. "
Netuším, která vzletná hesla míníte, já jsem žádná neuváděl.
- "Kupříkladu moje dítě je rádo, že se narodilo doma. Pravda ovšem je, že jsem její volbu zjištovala až dodatečně."
příklad Vašeho dítěte není zobecnitelný. Dalších deset dětí a jejich roričů toho sdamého nadosmrti litují. Pro dalších deset je to samé vzpomínkou na zlé chvíle, které nakonec šťastně skončily. Dalších deset to mělo za běžnou věc, o které není třeba desetiletí psát a rozebíraz vlastní intimitu na veřejnosti.
Předchozí