To víme asi všichni. Jenže ono jde taky o to, jaké příklady.

Jedno moje dítě mělo ve školce spolužáka, který byl velmi vulgární a agresivní. Moje dítě bylo bohužel tímto příkladem ovlivněno a začalo pochytávat tyto projevy. Naštěstí byl dotyčný o rok starší, takže když odešel do školy, moje dítě tyto projevy zase "ztratilo".

Další příklad - moje dítě si hrálo se sousedovic. A to sousedovic dítě děsně šišlalo. Nevím, jestli ohledně mluvy moje dítě to sousedovic nějak posouvalo, ale rozhodně vím, že moje dítě začalo šišlat. nebylo to tedy v žádném tragickém rozsahu, bylo to vždy tak maximálně 2 hodiny po tom, co si s tím šišlavým dítětem hrálo, potom, jak mluvilo s námi, se zase srovnalo.

A poslední příklad z mé rodiny - ve třídě mého dítěte bylo dost dětí starších a ty začaly přicházet do puberty. A moje dítě opět začalo kopírovat jejich projevy, právě ty pubertální - drznost, odmlouvání, neschopnost přijmout jiný názor. Pak dítě přešlo na jinou školu a tam se zase vrátilo do svých kolejích. Po roce se to sice zase objevilo, ale už to byla jeho puberta, jeho projevy, ne kopírování ostatních.