ahojky,
syn 7,5 čerstvě po operaci mandlí - měsíc.
Odebrány nosní, krční zmenšeny.
Má panickou hrůzu z lékařů, na injekci se ještě jaktakž ukecaat dá.. ale úplně jak když popisuješ jeho. V pěti by to byla hrůza.
Na operaci jsme byli v Jihlavě, nepíchli a ani nijak zbytečně netrápili ani jednou.
Všichni profesionálové, anestezii dostal v sirupu, kanyla zavedena až usnul.
Ani mu nebrali krev.. nic.. to jsme si přeoperační nechali udělat u naší dr.

Můžu pět jedině chválu, skvělý personál - lékaři i sestry a to prosím byl na oddělení pro dospělé.
Já to hrozně ocenila, on se sám moc bál, anestezii jsem byla zjišťovat, jestli budou píchat, abych ho na to případně psychicky připravila. Musí vědět, co se s ním bude dít, jinak vyšiluje naprosto šíleným a nepříčetným způsobem (asi tak jako ten tvůj)

Někteří doktoři jsou fakt řezníci a kdo to s dětima neumí, tak s nima nemá pracovat.
Chudák malej, je mi ho líto ani se ti nedivím, že toho taky lituješ. Musel to brát chudáček jako hrozné spiknutí, kor jestli si ho držela i ty.
Musíš mu to potom vysvětlit, že to bylo nezbytně nutné pro jeho dobro a že se to už nikdy nebude opakovat, abys ty něčemu takovému napomáhala.