sojko, já se nebičuju kvůli té ceně, ..... ale právě kvůli tomu, jak to celý bylo pojatý.

Asi už je to passé, on se vyplakal, vyvztekal, vyschovával, - asi taky endorfiny potřeboval po té hrůze vyplavit, ač to vypadalo, že je vyřval už tam a viz. další reakce... ale dává nám zabrat. Emocionálně vlastně všem. A naopak vysvětluju synkovi, co se tváří, že je vše tak v klidu, že, když je problém mluvit se má atd... Jsme si ty geny namíchali, jeden 100% emocí, druhý 100% a navenek nula.

U zubaře

Tak vysoké C - se souhlasem lékařky při tahání fakt tohle vyprodukoval, že jsem měla našponované bubínky... jsem dlouho neslyšela.
Sama lékařka prohlásila, že hezky zpívá, a že to nevadí, když mu to pomáhá))

Nechtěla bych sojko - dělat dětem, to, co jsem nějak blbě vnímala sama. Nebyl čas, peníze, možnosti. Asi se bičuju proto, aby jednou - pacholek jeden nemohl nahlas říct, to, co sama cítím.... že nebyl čas, zájem, účast, potřeba, obecně stomato péče byla v mém mladém věku tak nějak jakože zlatozub tak nacpeme. A tak je člověk snaží vyvarovat chyb rodičů, tak je často dělá jinde. A dlužím ti mejlíka. A připadáš mi zralá na moc díky.