Já mám nějak pocit, že depky k MD patří, takže se je snažím přežít, jsem na sebe "hodná", tzn. nemám na sebe velký nároky a ono to přejde. Občas o své depce napíšu někomu jinému, třeba i tady na Rodině, abych se ujistila, že v tom nejsem sama. Jaro vyhlížím a vyvolávám snad každou chvíli, těším se, až budeme moct na hřiště, na písek, už mně to nebaví. Teď jsem tu měla mamku, tak jsem se trochu potěšila, moc jsem to potřebovala, protože malý zase v noci a ráno blinkal, ale už vypadá, že je ok, tak důvod k radosti.