Jasně, co by ne Já mám fest přes váhu, půlku života jsme to řešila/neřešila. Pak jsem si v hlavě řekla a dost, netrap se, přestala jsme tu nadváhu řešit, nosím klidně i minisukně, trošku šílený účes, cítím se prostě skvěle. Mám muže, dvě děti, spoustu kamarádek a kamarádů. Tloušťka je jen a jen v její hlavě.
K tchánovi - že je to hulvát, to je prostě neoddiskutovatelný fakt. Mě se taky párkrát stalo, že mě někdo v tom citlivém věku (16-20 let) urazil a co si pamatuju, tak když se mně někdo zastal, tak to bylo ještě horší. Naučila jsme se bránit sama, prostě v klidu, bez emocí jsme dokázala říct - jsi debil ) Vlastnímu otci bych to samozřejmě v této formě neřekla, ale bránila bych se. Doteďka mám v paměti tyhle situace, kdy jsem nic neřekla a jen se mi chtělo brečet, Kdežto ty situace, které jsme nějak zvládla a ustála, mi z paměti časem vymizely nebo zůstaly jako úsměvná historka.
Jak jsem napsala výše - je to jen v našich hlavách. Jako tlustá jsem se vdala, jako tlustá jsem vyhrála konkurz na skvělou práci, jsem tváří a reprezentant naší firmy.
Tvé příbuzné držím palce a fandím ji!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!