Já myslím, že je to o přístupu rodičů - domnívám se, že osobně mám talent, zájem a trpělivost + vhodné pomůcky- jak naučit dítě jezdit na kole (bohužel u mě neplatí o spoustě jiných věcí, jak co dítě naučit, třeba oblékání, svlékání a prostě jiné dovednosti..)-dokonce i kamarády mých dětí, by se ode mě nechaly naučit, kdyby byl dostatek času-myslím, že nejtěžší je zbavit přehnaného strachu-opatrnost právě rodiče dětí...

..Já např myslela, že u holky mi to bude trvat dlouho (kluka jsem to naučila ve 3 letech_bez koloodrážedla-byl šikovný)-byla ve vývoji dost pomalá-také je bojácná-do ničeho se nehrne, někdy se mi zdá úplně nepřítomná-mimo, do 8mi měsíců jen ležela jak placka- a chodit začala těsně před 18tým měsícem. Přesto rovnováhu na kole (díky třem měsícům na koloodrážedle) a šlapat se naučila ještě nějaký měsíc před 3tíma narozeninama (nebyla ani těžká 12kg-takže to byly jen malé úseky po rovině nebo jen mírně z kopečka-kolo vážilo snad víc, než polovinu její hmotnosti), no v té době ještě chodila hrozně vratkým způsobem (jako by měla každou chvíli zakopnout, běhání jí nešlo skoro vůbec) a i ta jízda podle toho na úplném začátku vypadala (neustále rovnat ruce na řidítkách, nohy, aby vše měla symetricky).Ale myslím, že jízda na kole jí zdokonalit chůzi-běh dost pomohla.

Obě děti také nikdy nemusely mít sedlo tak nízko, aby dosáhly plnýma tlapama na zem (to se pak dost blbě šlape-je i těžší kolo ušlápnout).
Holka měla už od začátku sedlo tak vysoko, že dosáhne oběma špičkama na zem a kluk jednou špičkou, ale ze začátku se prostě za dítětem musí běhat, než se naučí samo zastavit, aniž by spadlo.

No a klasická motorka, tak jediné, co děti zničily bylo spoustu bot a jinak nožky v pořádku, motorku jsme používaly pravidelnědo 2,5 let. Pak už jen na hraní (ne jako způsob dopravy)