Jitko,

tak znova - zde uvedený porodní plán není univerzální návod na spokojený porod, ale rada, jak je možné si porodní plán sestavit. Nikdo nikoho nenutí, aby si ten svůj sestavil zrovna podle tohoto, žena by si ho měla sestavit především tak, jak sama uzná za vhodné. Tady se jí nabízí forma plánu, obsah si přece může změnit podle sebe. TO, že nepovažuju za ideální, aby porodní plán sloužil k nátlaku na personál - to jsem přeci psala :o) I když pravda je, že narozdíl od vás jsem přitom nemyslela na chudáčky zdravotníky, ale především na sebe - pohodový porod si rozhodně nepředstavuji tak, že se musím hádat o každý vlastní prd, proto doporučuji nejdřív si podle plánu vybrat vhodnou porodnici (=porodnici, která po odborné stránce, technickým vybavením a přístupem personálu splňuje moje základní požadavky) a teprve v ní se vytasit s plánem, kde už ty požadavky budou podrobně specifikovány. A že by to mělo být nejlépe po probrání s personálem, to jsem taky psala - pokud ovšem na nějaké probírání předem "nemají čas", je to jejich problém, pak bych ho prostě přinesla rovnou k porodu a už by bylo na manželovi, aby pohlídal jeho plnění.Je to přeci můj porod, já jsem zodpovědná za své zdraví a i když to možná některým lékařům bude připadat divné, já s manželem jsme zodpovědni i za dítě, pokud nejsme soudem zbaveni rodičovských práv. A už jsem to posledně psala - pokud by se změny ve zdravotnicktví nechaly na zdravotnících a "možnostech oddělení", věřím tomu, že do dneška by například návštěvy byly ve středu a o víkendu po hodině, u malých dětí pokud možno vůbec ("aby při odchodu rodičů nebrečely"), protože velká část nemocnic není uzpůsobená k pobytu rodičů na oddělení. To, že rodiče s dětmi na oddělení jsou, byť ne v ideálních podmínkách, je proto, že to prostě vyžadovali a na provozní problémy nebraly ohled.

JInak nechápu, co na uvedeném porodním plánu považujete za idealistické - dalo by se to specifikovat? Mně připadá solidní:
* uvádí optimální variantu = porod tak, jak bych si ho v ideálním případě představovala
* přijatelnou variantu = není to sice ideální, ale překousnu to
* nepřjitalenou variantu - a jak jsem si všimla, ta počítá i s tím, že ne všechno musí probíhat bez problémů (např. nepřijatelné je pro mne vyvolání nebo urychlování porodu, pokud to nebude nutné; aplikace léků bez poskytnutí informací, k čemu slouží...). A konečně, i v poznámkách jsou věty: "Ustoupím ze svých požadavků, pokud nastanou komplikace a dostane-li se mi náležitého vysvětlení."; "V případě komplikací se budu řídit podle instrukcí ošetřujícího personálu."...

Takže mě ten plán připadá rozumný, navíc pokud si sjedu možnosti přijatelné a nepřijatelné, neobjevila jsem v nich nic, co by mi nemohla splnit kterákoli nemocnice, do které zavítám. Žádné speciální přání, které by vyžadovalo speciální pomůcky a přístroje, nebo které by bylo dražší či náročnější než "normální" porod. Žádné z těch přání není nenormální, prakticky vychází z doporučení Světové zdravotnické organizace, a pokud nějaká porodnice není ochotná tyto požadavky splnit, svědčí to pouze o jediném - zaměstance zajímá spíš jejich vlastní klid, než potřeby a bezpečnost rodičky. Ale to už je to, co jsem psala - porodní plán by měl v první řadě posloužit k výběru vhodné porodnice. Tam, kde už předem dávají najevo odpor mi má přání splnit, tak tam mě opravdu nic netáhne. A znova opakuju, je naprosto jedno, jaká přání. Pro přirozený porod jsem si vybrala Vrchlabí, ale určitě bych si ho nevybrala pro předem plánovaný porod císařem nebo s epidurálem.

A příklad, který jste dala, taky celkem nechápu. "Maminka, která v dobré víře přijde k porodu s papírem, že si přeje, aby ona i její partner mohli na sále pojíst, dále v šeru porodit, nejlépe v bazénku, v žádném případě nesouhlasí s provedením episiotomie či aplikací medikamentů a po porodu hodlá ještě 2 hodiny setrvat na sále a nepřeje si, aby jí dítě bylo (byť na chvíli)odebráno, se těžko může setkat s nadšením a příslibem personálu, že to takhle bude probíhat." Co je na tom nesplnitelného? Snad jedině ten bazén (ale to už je opět to, o čem už jsem mluvila, porodní plán mi pomůže ujasnit si představy, abych pak nevyžadovala něco, na co vybavením prostě nestačí - mimochodem, vím o ženě, která přijela do Vrchlabí s přáním porodit ve vaně, ale protože byla zrovna obsazená, personál jí porod odasistoval aspoň ve sprše, když už jí ta voda pomáhala...). To ostatní běžný chod oddělení přeci nijak neovlivní ani k tomu nic není potřeba... Samozřejmě, mohou nastat komplikace, ale to už snad bylo v pláno řešeno (viz citace výše). Pokud si žena přinese k porodu vlastní jídlo, tak to nemocnici nic nestojí, pokud u nekomplikovaného porodu nechce léky, tak to by snad měla být samozřejmost, preferovat natržení před nástřihem je její právo. Konečně, snad mimo "klasickou polohu" se nástřih snad ani provést nedá. A zrovna tak nevidím důvod, proč by mělo být dítě odebráno - pokud ho lékař může prohlédnout ve vedlejší místnosti, může ho stejně dobře prohlédnout například i u rodičky na břiše, pokud není v téže místnosti stůl. A jestli se dítě zváží teď nebo až třeba za hodinu, když už porodím placentu a budu moc dojít i s dítětem k váze - tak to snad nehraje žádnou roli :o) Proč by něco takového mělo personálu vadit? Vždyť já po nich nechci, aby pracovali víc než obvykle, nebo aby používali pomůcky, které nemaj...

Svého lékaře u porodu mít nemůžu z jednoho prostého důvodu - k porodům nedochází. On sám je zaměstnancem firmy, nemůže si z práce odběhnout, jak se mu líbí (= má naobjednané jednak své klientky k běžným vyšetřeným, jednak těhulky na speciální ultrazvuky). A kdybych mu navrhla vyvolávaný porod, abych se trefila do jeho volna - no, nevím jestli by s tím souhlasil (pravděpodobně ne), ale zcela jistě by ho vomejvali, jak ZROVNA MNE něco jako zbytečně vyvolávaný porod mohlo napadnout :o) Chodím k němu už několik let, jsem s ním spokojená, a i když ne vždycky souhlasím s jeho navrženou léčbou, zatím jsem se vždycky dohodli - buď mne jeho argumenty přesvědčily, nebo uznal mé právon na rozhodnutí, případně jsme našli přijatelný kompromis. Nestává se to často, ale přeci jenom někdy ano. Nemám důvod ho kvůli devíti měsícům měnit.

Navíc my dvě máme rozdílné zkušenosti - podle toho, co jste v jiném příspěvku napsala, jste rodila bez problémů na zádech Já ne, já se na zádech dusila, bolesti byly větší, točila se mi hlava, chtělo se mi zvracet, upadala jsem do depresí, dítě nechtělo rotovat ven... Ano, vím, že je možné, aby mi lékaři dali nějaké injekce na bolest a nevolnost, kyslík, případně jsou schopní i děcko vytáhnout kleštěma nebo vyříznout císařem a určitě bychom to dítě i já přežily. Nicméně připadá mi to naprosto zbytečné, když jsem si vyzkoušela, že stačí změnit polohu a všechny potíže samy od sebe zmizí stejně rychle, jako se objevily. Nevidím důvod k tomu, proč léčit něco, co je pouze přechodný stav způsobený nevhodnými požadavky lékařů, tím že zvyklosti oddělení upřednosťnují před tím, co sama cítím, že bych měla udělat. Věřím lékařské vědě (homeopatie, bylinky a podobné "šarlatánství" :o) mě nijak neoslovilo), ale nemám ve zvyku cpát do sebe léky zbytečně, tím spíš v době, kdy je ve větší či menší míře předávám i svému dítěti. Proto jsem si vybrala porodnici, kde nikoho mé požadavky nepřekvapí, mluvila jsem i s holčinami, které tam přijely s vlastním porodním plánem a neměly s ním problémy (samozřejmě, bez jakéhokoli příplatku - proč bych měla někomu platit za to, že je tak laskav a dodržuje zákony? - viz bod tři, práva pacientů, kde je jasně řečeno mé právo na rozhodnutí, zda se zákrokem či léčebným postupem souhlasím nebo ne. Naopak, nedávno jsem četla článek, ve kterém bylo popsáno, jak jedna žena úspěšně zažalovala lékaře za nedodržování práva na soukromí, vycházející z téhož dokumentu... ). Kdybych však musela navštívit nějakou porodnici v Praze (což vzhledem ke vzdálenosti Praha-Vrchlabí nevylučuji), určitě se přiženu s porodním plánem, i kdybych ho měla narychlo nadrápat cestou v autě, a dozor nad jeho plněním přenechám na manželovi, protože se ani náhodou nehodlám s někým dohadovat. A on bude vyžadovat, aby byl dodržován, protože zákon je na naší straně. A to, že názory lékařů z WHO jsou mi bližší než názory některých českých lékařů, nehraje žádnou roli, protože já mám právo znát nejenom "běžnou léčbu", ale též alternativy a sama se rozhodnout (opět viz práva pacientů...) Jak už jsem psala v předchozím příspěvku - těžko si vydupu něco, k čemu jsou potřeba speciální pomůcky, přístroje či zařízení, které daná porodnice nevlastní. Na druhou stranu pokud odmítnu kapačku nebo se rozhodnu porodit v kleče, nepotřebuji k tomu naprosto nic, jenom holt personál bude muset změnit své zvyklosti. Vím, o čem mluvím - tuhle situaci znám i z druhé strany, jako zdravotník. Z vlastní zkušenosti vím, že není nic příjemného, když se rodiče dožadují něčeho, co se běžně nedělá nebo dokonce to odporuje instrukcím od vedení. Ale právě proto, že je to tak nepříjemné, se tím rychleji začne přemýšlet, jak to udělat, aby to šlo... :o)))

S.