Evisto, přesně tohle mám na mysli, to referování . no není mi to jedno, fakt ne. Já jsem takový typ, však mě znáte, co všecko probírá, co mě trápí. potřebuju mluvit, svěřit se, a tak. A to vím, že nemůžu, protože si dycky musím říct, že on se to může dozvědět, takže o něm, a svých trablec nemůžu nikomu nic říkat. Já nejsem z toho venku vůbec. Pořád se v tom plácám. On je ok, on je spokojený prý. Nic mu prý nechybí. Nikdo ho prý nebuzeruje. Akorát ty prachy, že ho ser... To mám na talíři furt.
Mu se nemá proč stýskat. On si na mě prý vzpomene, akorát když jde si pro výplatu, a že kolik mi bude muset zase vysolit, apod.
To já jsem ta cíťa, co všecko furt řeší, a patlá se v tom. jenže mi to prostě pomáhá, to probírat, a když o tom mluvím, tak si uvědomuju, že jsem udělala dobře.
Taky proto jsem tu měla včera kamarádku s holčičkou - z města. Ona má chlapa ještě horšího - cizince.

Měla jsem hroznou depku. No nějak to na mě padlo, prostě tolik změn. pořád jsem chtěla do práce, a najednou jak to přišlo, tak jsem z toho byla v šoku. Jenže kdyby to bylo místo, kde mě nikdo nezná, tak jak na ten čez, tam nabírají 70 lidí, takže samí nováčci. tak to bych chtěla. a s čistým štítem.
tak se tam ani netěším.
a když si představím, že už nebudu vůbec s mančinkou. že už mám jen pár dní a už ji jen na čtvrt na osm zavezu do školky. a pak ji uvidím až někdy v půl šesté. hrozná změna.
no a dneska mě zas přišla povzbudit jiná kamarádka, ta došla dopoledne, vařily jsme spolu. pak jsme šly s holkama na písek na zahradu. bylo fajně. ta má doma cosi podobného v bledě modrým, ale z finančních důvodů se nemůže osamostatnit (hyptéka, nový barák, ....)
takže opravdu ty pravé kamarádky, co mě pochopí

když si pokecám o tom, pobrečím, tak je mi pak hned líp, protože když to slyším, co ony mají doma, a já to měla to samé, tak si říkám, dycky že je to fajn. ale za chvíli stejně zas začnu pochybovat , akorát mi stačí, že mu zavolám, a on mě skoro dycky nějak zpraží, řekne něco tak cynického. využije každé příležitosti mi omlátit o hlavu, že je to všecko jen moje vina, pouze a jen moje vina, a jak mu je beze mě dobře. a to si řeknu, že je mi dobře samotné.
kamarádka říká , že jsem sebetyran