Já teda vždycky chtěla 2 (někdy 3, když jsem ještě nevěděla co co jde ). Mám 2. A vidíš, přesto si připadám podobně jako ty. Poslední dobou mám pocit, jestli není něco špatně, když budou jenom 2, připadá mi, že je "normální" nebo moderní toužit po dalších dětech, nepřipadat si kompletní atd. No, možná to chce nelézt jen na mateřské servery, neokoukávat druhé a víc myslet na sebe, co opravdu chci já. Už jsem i přemýšlela o tom, že založím téma, že chci mít "jen" 2 děti a jestli nejsem "divná"

PS: Líbily semi ty příspěvky o životě s dětmi a o životě bez dětí. Dovedu si představit na měsíc bez nich vypadnout. Bohužel na tak dlouhou dobu nám je nikdo nepohlídá, jsou moc malé (3roky a 1,5 roku). Tak cestujeme s i nima. Je to vopruz. Ale přesto se to dá - třeba vloni jsme je naložili do vozíčku za kolo a drandili po Evropě, spali jsme ve stanu. Ale souhlasím, už se dvěma je problém je udat, tři bych neudala vůbec nikomu. Taky si myslím, že kdo má 3 děti a víc, musí ho to vyloženě bavit.