Jani děkuji.
Omlouvám se, ale potřebovala bych ještě polopaticky - pokud daruji vlstní majetek za života a nic jiného (krom běžných věcí) nezbyde, tak po smrti není co dědit. V tom paragrafu je: Při dědění ze zákona se dědici na jeho podíl započte to, co za života zůstavitele od něho bezplatně obdržel. Ale pokud nic nezbyde, není možné započíst hodnotu daru. Z toho my vyplývá právě to, že se ten, který nebyl odbdarován může domáhat nějakého podílu z daru. A jak velkého podílu, alespoň polovinu na kterou by měl nárok, pokud by bylo dědění ze zákona ( u dospělých dětí) ? Rozumím tomu správně? Jaká by to pak ale byla logika, když zemřelý právě chtěl, aby jeho majetek měl jeden konkrétní člověk? Je to obdoba jako u závěti?