Já myslím, že nemám. On ví, že s ním bez problémů komunikuji, ale nezahrnuju ho podrobnostmi, už jsem poučená. On s tou změnou jména moc nepospíchal, leží to tu od prosince. A najednou si usmyslel, že to musí být do narozenin. Já vím, že jesm ho ranila, ale on mě ranil ještě víc. Při porodu se ho ptali, proč si mě nevzal, on řekl, to bych si dal. Pak mi tvrdil, že to bylo ze srandy, mně to ale hodně ranilo. Také jsem mu to řekla, že mi to hodně mrzelo. Po tom všem také mohl cítit, že potřebuju, aby mi dal jasný signál, stačila by maličkost. Protože to neudělal, tak si říkám, jestli o mě vůbec stojí. To radši krutou pravdu, než si něco namlouvat.