Trdlo: no, z toho jak popisuješ situaci...
stejně jako jsi udělala změnu v životě, zvládla školu a ujasnila si, že výchova od tvého otce je tak nějak nepoužitelná-
tak si musíš teď udělat jasno v tom, co od života vlastně chceš.
A pak zkusit, jestli to, co chceš, můžeš mít s manželem.
Když ne- je na zvážení, jestli se toho vzdát,
nebo risknout a odejít (protože šance že po odchodu zůstaneš sama s dětma není nijak malá).
Na druhou stranu- po rozumném rozvodu děti otce neztrácí- a někdy, když se jim předtím nevěnoval, tak se jim věnovat začne třeba i víc, než když je měl doma.

S přítelem bych nespěchala. Chce to mít věci vyřešené sama kvůli sobě,
nikoli kvůli tomu, že zrovna kolem procházel někdo, v kom jsem viděla prince a začala doufat, že on mě z toho vytáhne a zachrání.
Jestli je starší, klidně by mohl zvládnout půl rok-rok jen kamarádění.